PEČEŤ, KTERÁ MLUVILA JMÉNEM MĚSTA

16.  března 1308.
V Kutné Hoře se nepíší velké dějiny. Žádní králové, žádné bitvy. Jen lidé.
Rychtář Albert spolu s přísežnými Martinem a Frenclinem potvrzují právní akt. Mikuláš, zvaný Parsifal, zastavuje svůj majetek – dědinu i podíly na těžbě stříbra. Hodnota? Šest set hřiven pražských grošů.

Je to obchod. Závazek. Slovo, které musí platit. 

A právě proto přichází na řadu něco zásadního.

Pečeť.

Ne jako symbol moci. Ale jako nástroj důvěry. Na pergamen je přivěšena městská pečeť Kutné Hory. Ne osobní znak. Ne erb jednotlivce. Pečeť města. V jejím středu český lev. Po stranách kladívka – želízko a mlátek. Nástroje havířů. Lidí, kteří každý den sestupují do země, aby dali Kutné Hoře její význam. Ten den nevzniká nic okázalého. Nevzniká chrám. Nevzniká zákoník. Vzniká jistota.

Že slovo má váhu.
Že město existuje.
Že má svou identitu.

Podle odborníků vzniklo samotné pečetidlo už na konci 13. století. Nejprve pečeť. A teprve potom město. Z takových okamžiků pak roste bohatství. Z bohatství královské město. A z něj ambice, která přesáhne generace – chrám svaté Barbory.

Dnes, po více než sedmi stech letech, se tento symbol vrací.

Na aversu Kutnohorského Tolaru 2026 není jako dekorace. Je tam jako připomínka začátku. Okamžiku, kdy pečeť poprvé promluvila jménem města. A její otisk měl větší váhu než slova.

Koupit Tolar 2026 můžete po kliknutí na tlačítko koupit.