Zlato a stříbro dosáhly letos v lednu rekordních maxim, než na konci měsíce přišly obvyklé spekulativní výprodeje. Zlato nejprve zdražilo o 574,86 dolaru, ke konci měsíce zlevnilo o 481,01 dolaru.
Navzdory této volatilitě zůstávají základní strukturální faktory nedotčené. Nedůvěra stoupá, z finančních systémů je strategická zbraň, měny ztrácejí svou hodnotu a nevěří jim ani jejich emitenti – centrální banky.
Proč by jinak v posledních čtyřech letech skupovaly dvojnásobky zlata, než bylo po léta obvyklé. Na argument, že zlato nakupují jen některé, by se dalo opáčit, že s výjimkou Uzbekistánu a Ruska ho neprodávají žádné.
„Změna ve světovém kapitálovém řádu posiluje roli zlata jako neutrálního rezervního aktiva mimo kontrolu jakékoli jednotlivé země nebo měnového systému,“ konstatuje ve své nejnovější analýze světový investiční lídr v oboru vzácných minerálů Sprott.
To, co začalo černou labutí v podobě covidu a pak sérií izolovaných šoků po přepadení Ukrajiny a zvolení Donalda Trumpa, se v důsledku rozpadu globálního řádu, vzniku kapitálových konfliktů a následné eroze bezpečnosti amerického dolaru vyvinulo ve strukturální změnu důvěry.
„Zatímco obchodní války dominují titulkům v médiích, kapitálové války mají mnohem větší vliv. Kapitálové války zahrnují omezování přístupu k aktivům, sítím vypořádání, rezervám nebo finanční infrastruktuře. Na rozdíl od cel jsou tyto nástroje okamžité, mají velký dopad a jsou systémové,“ dodává kanadská analýza.
Ochota přepisovat obchodní pravidla, tolerance ke znehodnocování měn, stále vyšší deficity vlád, o kterých se už ví, že je nikdy nesplatí, vytvářejí prostředí celosvětové nedůvěry v současný systém. V systému, v němž lze finanční aktiva zmrazit, zpolitizovat nebo znehodnotit, vypadá zlato jako jediný spravedlivý, jako jediná nezávislá měna v režimu, který se formuje.